Zima, tma, noc a chlad

14. listopadu 2013 v 23:11 | zlomenadivka
Jak ten čas utíká. Vstávám za tmy, jdu do školy za tmy a domů se vracím taky za tmy. A k tomu všemu zima a podzimní deprese. Po dvou dnech brigády jsem napracovala 18 hodin. Není to nezákoné? Rozhodně bych aspon chvíli nemusela být úplně chudá. Stejně všechno utratím za jídlo, lístky, pití a dárky. Člověk se omezil na pití piva, ale i tak mě to rujnuje. Mému expříteli X se snažím nepsat, nemslet na něho a nepotkávat ho. Bohužel skoro v ničem nejsem úspěšná. Vůbec nevím na čem jsem. Ale řekl mi ať počkám, že spolu zase budeme... Mám tomu věřit nebo se mám pokusit začít nový život? Chtěla bych být zase malá holčička a neřešit tyhle problémy. A nebo bych tu chtěla nebýt vůbec, vždyť co mě tu drží. Přijde mi že nic nemá smysl, lidi okolo jsou hloupí a já jsem ta nejmarnější ze všech. Všichni vystudujem ekonomku a budem nějací přiblblí ekonomové, pod čím si nedokážu absolutně nic představit. Jenom hromada lidí v obleku s kufříkem. Nemůžu to tu snést. Jediný co mě opravdu baví je spát. Už ani to jídlo mi nepřináší to potěšení jako dřív. Absurdní je, jak jsem pořád nevyspalá, i přes ta kvanta hodin, co do toho vrážím. Asi budu nemocná, tohle normální není, být po 13h spánku pořád unavená. Štěstí je tak pomíjivé a láska, ta je nesmrtelná...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama